Pokračování...
3. část
Šli jsme do třetí plechové budovy z leva a dostali jsme se do jiné části světa Harryho Pottera. Bylo zde vybudováno ministerstvo. Ocitli jsme se na konci velmi dlouhé a velkolepé haly s nablýskanou tmavou dřevěnoupodlahou. Strop byl vyvedený v paví modři a vykládaný zářícími zlatýmisymboly, které se neustále měnily a přemisťovaly jako nějaká nebeská vývěsnítabule. Stěny na obou stranách byly také obložené leštěným tmavým dřevem ana mnoha místech v nich byly přepychové krby.
Prohlíželi jsme si tuto místnost s majestátní úctou. Opravdu to tu vypadalo jako by to byl skutečný kouzelnický úřad. Jen tu chyběli pracující kouzelníci. V polovině haly bylo místo pro fontánu kouzelných bratří, kterou jsme viděli na nádvoř
.
Prošli jsme dlouhou halou a zamířili k výtahu. Zlaté mříže před výtahem dodávali takové obyčejné věci na honosnosti. Mříže jsme odhrnuli a výtah se otevřel. Vskutku to byl skutečný výtah - jezdil však jen do prvního patra a zpět. Brácha zvědavě pokukoval po tlačítkách.
" Můžeš klidně nějaký zmáčknout, ozve se ti, co v příslušném patře je," usmála se na něj Jana zářivě. Brácha tedy zmáčkl číslo 5. Z reproduktorů se ozvalo:
" Páté patro, Oddělení mezinárodní spolupráce čarodějů, včetně Úřadu pro mezinárodní magické obchodní standardy, Úřadu mezinárodního magického práva a Britské pobočky mezinárodní konfederace čarodějů." No samozřejmě to bylo v angličtině, ale pohotová Katka nám to ihned překládala.
Poté jsme vyjeli nahoru. Tam se nacházela místnost pro kouzelnický soud. V soudní síni byly stěny z tmavého kamene, ozářené mihotavým světlem pochodní. Po obou stranách byly prázdné lavice. I tato místnost byla působivá i když v ní téměř nic nebylo. Přímo jsem cítila strach, který měl Harry, když ho přivedli sem na disciplinární řízení. I zde jsme udělali několik fotek a pak se svezli malým výtahem dolů. Vyšli jsme ven na sluníčko a mě zakručelo opět v břiše, tentokrát pořádně.
" Už končíme, půjdeme na oběd ne?" zasmála se Katka.
" Haha já nejsem otesánek, jen jsem nic nesnídala!" zamračila jsem se. Ale dlouho mi to nevydrželo. To co jsem uviděla totiž přitáhlo mou pozornost. Byla to chlupatý, zrzavý kocour. Měl kolem krku obojek a vykračoval si to vedle své paničky.
" Křivonožka!" vykřikla jsem a běžela mu naproti. Holky za mnou utíkaly a brácha šel volnou chůzí.
" Ivo prosím tě nechovej se jako malá!" zasmála se Jana.
" Když to nejde, je to tu všechno tak úžasný vzpomeň si na sebe, když jsi tu byla poprvý, určitě jsi se chovala stejně!" říkala jsem zatímco jsem kocoura drbala za ouškem. To se mu moc líbilo. Jeho panička si začala povídat s Katkou.
" Pojď nech ho, oni musí jít, jsou se připravit do maskérny," řekla mi po chvíli káťa.
" No tak jo," vzdychla jsem ještě jsem zabořila hlavu do těch zrzavých chlupů a následovala ji do jídelny.
*
Oběd byl vynikající. Dokonce jsem dostala pravý Yorkšírský pudink. Ale po tak vydatném obědě jsem měla chuť si jít jen lehnout a spát. Navíc jsem byla hrozně utahaná.
" Tak půjdeme na pokoje. Až si odpočinete, můžeme se jít projít, nebo taky ne. Je to na vás. To grilování je v devět večer. Tak tam když tak doražte. Bude to tam u toho obrovského ohniště, jak jsme šli kolem, když jsme měli namířeno do budovy učebny lektvarů." Vysvětlovala Jana
Ihned mi na mysli vytanula ona místnost, se svým charakteristickým rázem. A ta vůně bylinek. Jako bych cítila jak mne teplo vyzařující z kotlíků objímá. Nebo raději kdyby mě objímal Alan... hmm tedy Severus :))))
*
Když jsem došla na pokoj, mé unavené tělo spadlo na postel ani jsem se nanamáhala převléknout. Jen jsem zula boty a v tom okamžiku jsem usnula! Zdál se mi nádherný sen...
Byla jsem v učebně lektvarů a očichávala a okoukávala všechno, co se tam vyskytovala. Pak někdo rozrazil dveře... stál v nich Severus.
" Dobrý den," pozdravila jsem. Vrhl na mě jen zamračený pohled. Celou mě sjel od hlavy až k patě a pak se ke mně pomalu blížil. Začínal mi nahánět strach... Když byl u mě jen pár centimetrů popadl mě kolem pasu a uvěznil ve svém náručí.
Beze slova mi vtiskl vášnivý polibek. Bylo to tak spalující, tak nádherné. Sotva jsem mohla dýchat... poté jeho ruce bloudili po mém rozpáleném těle. Přes tričko hnětl má ňadra až mi ztvrdly bradavky. Cítila jsem jak vlhnu a mé tělo je vláčnější. Poddávala jsem se těm úžasným dotekům.
Strhl ze sebe všechno oblečení a to mé dokonce roztrhal. Byl nádherný, jeho světlá kůže svítila v tmavé místnosti. Líbala jsem jeho tělo všude možně a přiváděla ho tím k šílenství. Toužila jsem po tom, abychom se spojili v jeden celek. Rád mi to splnil.
Nikdy jsem se necítila tolik plná. Citů, vášně prostě všeho! Severus i já jsme se milovali vášnivě a zprudka bylo to něco neuvěřitelného a když jsme oba dosáhl vrcholu... Na dveře někdo zaklepal a já se probudila!!! :((((
Zprvu jsem nechápala co se děje...
" Ano?" vydala jsem ze sebe zadýchaně. Ten sen byl tak živý, cítila jsem že jsem vlhká!!!!
" Ségra, pojď už, prospala jsi celý den!" ozval se můj přihlouplý bratr za dveřmi.
" Kolik je?" podívala jsem se z okna byla už tma.
" Bude devět!" zahuhlal brácha.
" Ty vole to jsi nemohl přijít dřív, nejsem učesaná upravená nic!" začala jsem pobíhat po pokoji.
" Vy ženský! Já tam už jdu, mám hlad, voní to tu po celé vesnici!" řekl brácha a zmizel. Nezdržovala jsem ho musela jsem se připravit.
Vytáhla malou taštičku poslední záchrany, kde jsem měla make-up. A začala si na svůj ksicht malovat přijatelný obličej. Vlasy jsem vyčesala do drdolu a snad stokrát převlékla, než jsem přišla na správnou kombinaci. Zelené tričko a výstřihem a černé džíny. K tomu pidi kabelku, kam jsem si hodila lesk na rty peněženku a mobil. Vzala jsem klíče od pokoje a mohla vyrazit...